Když se zvencnu

11.05.2011 16:35

Nevím, nakolik je "zvecnout se" obecně český termín. Moji jihočeští přibuzní ho používali dostatečně dlouho, aby se natrvalo usadil v mém slovníku. A tak dnes, postihne-li mne "zvencnutí", většinou vypouštím páru na svém blogu. Vznikl z naprostého zoufalství, protože jsem měla pocit, že můj život skončil.  Ani jsem to tak původně nechtěla, ale nějak se tam pořád zabývám politikou a jejími projevy. Jenže jak říkali už starověcí hermetici - jak nahoře, tak dole. Politika je skvělým zrcadlem, ostatně politiky a politiku nám nikdo neodpáře, protože jsme to my, tam dole, kdo je posílá "nahoru" - se všemi jejich klady i zápory.  Proč to sem píšu? Vlastně ani nevím, politika a její zákulisí mne v poslední době docela pronásleduje, možná se pochlapím a přidám si sem adresu blogu. Je to ale hodně jiná káva, hodně "vencoidní".